Bazilišek

Bazilišek

(Skály, Lesy, Ruiny)

Druh: Netvor

Charakteristika: 3-5 (zejména boj z blízka proti lidem a zvířatům, čich, tichý pohyb, orientace a skrývání se v divočině a městě)

Sudba: 15

Hranice: Tělo 10, Duše 6, Vliv 4

Zvláštní schopnosti: Talenty lovce (mistr při plížení, skrývání se a útoku ze zálohy, nadání v místě kde si políčil na kořist.), Přirozené zbraně (Drápy – krátká sečná), Baziliškův pohled (pohled do baziliškových očí, rychlí tělesný jed, síla 5-6, zkamenění/tělesná jizva 1. úrovně), Jedovaté zuby (kousnutí, rychlí tělesný jed, síla 4, paralýza/ztuhlé svaly), Železná kůže, Oživlá hora, Rozsévač (zranění/stříkající kyselinová krev, Bystré smysli (čich), Lhostejnost k otravě, Nezranitelnost (všechny jedy a kyseliny), Zranitelnost (zbraně vyrobené z kostí)

Šerem bažinatého lesa se nese tiché šustění šupin a v okolí není slyšet ani cvrček. Poutníkovy zbývá už jen pár chvil, života, než se na něj ze zálohy vrhne obří osminohý ještěr a zardousí ho.

       Bazilišek je podle legend králem hadů, má hlavu kohouta, ostruhy na pařátech a kohoutí kokrhání ho zabíjí. Každý hraničář a zkušenější dobrodruh se těmto vesnickým povídačkám od srdce zasměje. Bazilišek je totiž ve skutečnosti robustní, varanovi podobný ještěr, na kterém nenajdete šupinku, která by nebyla prosycená smrtícím jedem nebo kyselinou. A to jediné, co pro baziliška znamená kohoutí zakokrhaní, je vědomí, že poblíž poletuje svačina.

       Podle učenců se bazilišci rodí v hlubinách země, kde jsou jedovaté výpary a prameny a díky tomu získají svojí jedovatost. Žijí nejraději na členitých nepřehledných místech, kde můžou dobře lovit. Bazilišek je totiž dravec, jenž nejraději útočí ze zálohy. Vše na baziliškovy je smrtelně jedovaté a jeho pohled kamení stejně jako pohled medúzy. A když už se dobrodruhovy podaří baziliška přes jeho tvrdý šupinatý pancíř zranit, začne mu z ran stříkat krev, která vše leptá jako kyselina.

       Bazilišek je tuhý nebezpečný nepřítel, kterého i přes jeho zvířecí inteligenci, není radno podceňovat.

Jak jedná:

• Bazilišek loví většinou jen kolem rána a soumraku, spí proto dvakrát za den kolem poledne a kolem půlnoci.
• Ač může jeho robustní šupinaté tělo dorůstající až metru a půl vypadat neohrabaně, je to rychlí a hbitý lovec.
• Na svou kořist nejraději utočí ze zálohy. Najde si vyvýšené místo kde se dá schovat, vykope si a zamaskuje malou noru, z které vyrazí, když jde kořist kolem a podobně.
• Kořist kousne, stáhne se a počká, až ji jed v jeho zubech ochromí. A sežere ji najednou, proto loví jen jednou za čas.

Jak bojuje:

• Vrhá se na nepřítele z výše položených míst a svojí vahou ho sráží na zem. (oblíbený manévr: mocně)
• Vyčkává v úkrytu a vyrazí proti nepříteli snažící se ho kousnout. (oblíbený manévr: lstivě)
• Nemá-li možnost se nikde skrýt nebo zaútočit ze zálohy, otočí se a použije svůj smrtící pohled. (oblíbený manévr: rozsáhle)

Jakou roli má v příběhu:

Útočník

• Při průchodem bažinatého lesa na skupinu zaútočí bazilišek, jenž vidí v trpasličím čaroději výhodnou kořist.
• V ruinách, kde žije bazilišek, se utáboří družina, bazilišek na ně při západu slunce začne útočit. Vždy vyrazí z nečekaného směru a pak zas rychle zmizí.

Kořist

• Postavy si přečtou obecní vyhlášku, kde se slibuje odměna 10 zlatých tomu, kdo skolí baziliška, který přepadá pastevce a požírá dobytek. Prý se skrývá v ruinách kláštera, který stojí uprostřed pastvin.
• Alchymista se doslechne o tom, že v místní bažině žije bazilišek. Přesvědčí ostatní, aby ho vystopovali a zabili,      jelikož na baziliškovy není nic, co by se nedalo použít v alchymii. Pro jistotu připraví elixír, jenž oživí proměněné v kámen.