Běsové

Je blesk projevem boží vůle? Pro přírodní národy ano. Pod prastarými lipami, u pramenů vyvěrajících ze srdce skály i na vrcholcích hor pak vztyčují dřevěné či kamenné bůžky – podobizny bytostí, které třímají otěže přírodních sil. Věří, že tito tvorové mohou způsobit, aby voda splavovala do nížin úrodné bahno, nebo aby zabíjela, aby les oplýval zvěří, či jej zaplnily obludy, aby vítr přinášel vláhu, nebo naopak krupobití. Proto bývají modly ověšeny ozdobami a obklopeny miskami obětin, kterými si kmeny divočiny snaží naklonit jejich vrtkavou přízeň. Pro jiné lidi jsou tyto bytosti pouze démony, využívajícími přirozené jevy ve svůj prospěch, Nazývají je běsy a místo stavění model se je snaží vyhubit, aby tak zabránili budoucím požárům či povodním. Učenci dokonce tvrdí, že běsové jsou nepřirozené stvůry z jiného světa, což dokládají tím, že si na zemi musí „vypůjčit“ tělesnou schránku.

Nikdo neví, odkud běsi přicházejí. Někdo říká, že z podsvětí, pekel či říše snů, jiní se domnívají, že představují zosobnění živlu, který na sebe musí vzít
podobu člověka, aby mohl s lidmi jednat. Většina běsů se spokojí s osídlením mrtvého těla, jež promění podle svých potřeb. Nebožtík si sice zachová lidské rysy, ale celkově se změní k nepoznání.

Jsou ale i běsi, kteří si raději vypůjčí tělo živého člověka, například vlkodlak, noční můra nebo zmrzlík. V takovém případě si podmaní jeho duši a buď ji
úplně potlačí, nebo jí dávají volnost ve chvílích, kdy je to pro ně prospěšné. Tvrdí se, že i takového člověka je možné zachránit, avšak jen zkušený vymítač dokáže přimět běsa, aby opustil tělo nepoškozené.